pondělí 26. září 2016

Ordinary

Když jsem byla malá říkala jsem si, že až budu velká, chci být herečka nebo zpěvačka. Věděla jsem na 100%, že to dokážu. Teď je mi 18. Nejsem ani jedno a pravděpodobně asi nikdy ani nebudu. Měla bych se teď asi učit. Na příjmačky na vejšku nebo třeba už rovnou na maturitu (hahahah). Ano letos maturuju a myslim, že nemám šanci maturitu udělat a všichni mi řikaj, že je to uplně normální, že se nemám bát, že už to dalo tolik lidí. Ale víte co? vůbec mi to nepomáhá a stejně se pořád bojim. Možná ještě víc, protože co když to nedám i když JE TO TAK LEHKÝ? hmmm tak to dám v září....třeba. A nebo ani to ne. No, řešit teď ale jestli udělám maturitu je trochu mimo. Mám depku, jak už to tak na začátku podzimu u někoho (většiny) bývá. Pozdim mám docela ráda, konečně není vedro a dusno a můžete se doma zachumlat a vypnout celej svět. Ale možná, že je až moc velká zima a potom jsem akorát nemocná a ráno musím do tý hnusný zimy vstávat a ještě je tma. Super. Možná podzim až tak moc ráda nemám. Rozhoduju se taky na jakou pujdu vejšku. NEJSEM STUDIJNÍ TYP. Nebo možná bych byla, kdybych se měla učit něco co mě baví, ale to bohužel moje škola není... studuju ekonomku. Na vejšku asi ale stejně půjdu, protože na jednu stranu chci. Dneska nám o hodině ZSV jeden profesor řekl, že člověk co dělá něco co ho nebaví je hloupej. Nevim, jestli je to uplně pravda ale něco na to bude a řekla jsem si, že já hloupá být nechci. A proto, tohle píšu. Taky mi občas příjde, že vůbec nezapadám. Dost lidí z mýho okolí si o mně taky myslí, bůh ví jak nejsem namyšlená a že blbě čumim. Tohle vědí moji kamarádi, že blbě čumim protože nevidim a ti, co nosí brýle pochopí, že zaostřuju a proto, blbě koukám. Nojo, to ale vlastně není vůbec důležitý.

Chci aby tehle blog byl o mně, co dělám a co si myslím, aby když budete číst moje články tak se cítili normálně a dobře. To, co jsem teď napsala, vůbec nedává smysl, ale to já vlástně skoro taky ne.
A spisovně psát asi nechci, protože spisovně se svýma kamarádama stejně nemluvim a na nic si tady hrát nebudu.

Všem přeju hodně spánku a pevnejch nervů přes tejden a nezapomente se smát a být na sebe hodný <3 
Pusu, Tess.


2 komentáře: